four years. ♥

7. června 2010 v 0:00 | natty |  she
víte co je dneska za den? ok, pro někoho úplně obyčejné pondělí, pro mě bylo taky. kdyby dnes nebylo sedmého června. pořád nevíte co tím chci naznačit? tak pokračuju. dnes jsou to přesně čtyři roky. čtyři roky ode dne, který mi začínal měnit život, nebyl to jen jeden den, možná to trvalo dva dny, týdny, měsíce, možná to trvá doteď. změny pociťuju stále. opravdu už to chcete vědět? dobře. dnes jsou to přesně čtyři roky od mých začátků s úplně obyčejnýma klukama z magdeburku. jsou to čtyři roky ode dne kdy jsem je začala naplno poslouchat a věnovat se jim, sbližovat se s jejich fanynkami - ikdyž to přišlo spíš až o rok později, začala jsem objevovat nový styl, svůj styl, který se postupně rozvíjel a rozvíjí. začínala jsem s nimi když mi bylo směšných devět let, zní to tak strašně divně, devítiletá fanynka tokio hotel. většina lidí si pod tím představí fanatickou fanynku, která k smrti miluje billíška a tomíška. ano, taky jsem si tohle období zažila a myslím si, že tohle zažila skoro každá fanynka na začátku svýho fandění. 
k tokio hotel mě přivedla vlastně kat. (a nezkoušej si stěžovat, buď ráda že ti neříkám katy :D) moje první písnička kterou jsem slyšela byla schrei, durch den monsun a rette mich. ty první dvě se mi zezačátku skoro vůbec nelíbily, teď patří k mým nejoblíbenějším. u DDM to možná bylo tím, že jsem nechápala její význam. neřešme to. on vlastně celý rok 2006 byl takový celkově divný. v roce 2007 kdy tady tokiáci měli dva koncerty - v praze a ostravě jsem ani na jeden z nich nemohla. vlastně jsem pro to skoro nic nedělala, dvakrát poprosila, to je vše. teď kdyby tady měli dva koncerty, jela bych na oba i kdyby se měl zdovolením posrat celý svět. není to vůbec myšleno fanaticky, jen..jejich koncerty jsou jako droga, myslím, že ten kdo zažil ať už ten jeden v praze jako já nebo víc koncertů tak to určitě chápe. v tom samém roce ('07) už mě pomalu přecházel fanatismus, ale ještě ne tak zdaleka. moje názory se pomalu začaly měnit, vzhledem k tomu že se mi líbil Bill, jsem začala milovat Toma. strašně moc věcí se od té doby změnilo, vyrostla jsem a už se nechovám jako malá naivní holka, která si myslí, že sbalí Toma na koncertě. ne, já na něj nemám, vím to, i kdybych na něho měla, nevím jestli bych do toho šla, život s ním bych asi nezvládala, i když bylo by to strašně krásný, to se musí uznat, ale už jsem s tím opravdu smířená a pokud si Tom najde nějakou rozumnou slečnu tak mu to budu jedině přát. :) ježiš, zas vybočuju od tématu. no, kde jsem skončila. u roku 2007? ok. v té době jsem začala poznávat některé, teď už bohužel bývalé fanynky. vlastně už si s nima vůbec nepíšu, ale i přesto je mám strašně ráda. v roce 2008 jsem poznala hodně fanynek, ale nejvíc si pamatuju z toho roku moji Lucinku <3 dokonce si i pamatuju co jsme si poprvé psaly na icq. a ty naše kecy trvají doteď. ♥ :D v tom roce jsem dostala zase o trochu víc rozumu. ikdyž mi bylo pouhých jedenáct, ke konci roku dvanáct, připadala jsem si hrozně důležitě, protože jsem fanynka tokio hotel. teď nechápu moje namyšlené chování :D :D jak jsem mohla být taková. připadala jsem si rozumově starší, někdy si tak připadám doteď, ale nerada to někomu říkám, protože každý ze mně udělá potom namyšlenou **** no..já se nedivím. no a v roce 2009. to snad víte sami, většina už mě od toho roku '09 znáte, skoro všechny už jsem vás i viděla 'live' :D ♥ ze všech fansek tokio hotel které jsem poznala jste vy ty nejlepší. vždycky tu budu pro vás, kočky. ♥ 

dobře. teď už k TH celkově. můj vztah k nim se za čtyři roky strašně moc změnil. neznamená to ale, že je přestávám milovat, právě že je ten vztah k nim stále větší a silnější, připadá mi, že je znám jako svoje boty, ikdyž jsou to vlastně úplně cizí lidi. ale už prostě nejsem fanatička, která věří na zázraky. nikdo už ji ze mě nikdy neudělá, možná že jsem někdy naivní, to sama vím, ale na rovinu mi řekněte kdo někdy není. vlastně skoro nikdo. tokio hotel mi změnili život od základů. díky nim jsem se naučila plno věcí, poznala strašně moc úžasných lidí, začala nenávidět svoji třídu (díky kluci :D :D :D), zažila jejich úžasný koncert patnáctého třetí v praze, přestala se bát být, jak to říct, zvláštní. vím jistě, že je nikdy nepřestanu bránit před debilníma lidma, nikdy se jich nevzdám. je nejde jen tak ze dne na den začít nenávidět, už jsem to několikrát zkoušela, přestat je poslouchat, ale nejde to. jejich hudba mi dodává energii, chuť do života. když se podívám o čtyři roky zpátky..můj život byl tak strašně nudný. teď nudný není a už nikdy nebude, tomu věřím. protože oni se o to postarají. oni jsou nejlepší na světě, lepší než oni neexistují. mým největším snem je mít jedno jediný setkání (s Májuškou..♥ s nikým jiným bych tam nešla ♥) a za všechno jim strašně moc poděkovat. vím že se to nikdy nestane. ale doufat v to můžu.

TOKIO HOTEL. NAVŽDY.


i love them.
they are best band forever.
our little boys from magdeburg. :D <33

povstaňme a připijme si čajem :D :D :D 
 


Komentáře

1 Mája Mája | Web | 7. června 2010 v 14:44 | Reagovat

tenhle článek mě dohání k slzám..strašně krásně jsi to napsala <3

..ale tohle " mým největším snem je mít jedno jediný setkání (s Májuškou..♥ s nikým jiným bych tam nešla ♥) "|| no words.Miluju Tě Beruško moje <3 <3 <3

2 MrsLuCiJ MTSMMMMMMMMMMMMMMMMR :-********* MrsLuCiJ MTSMMMMMMMMMMMMMMMMR :-********* | Web | 7. června 2010 v 18:47 | Reagovat

[1]: aj mě :(
    tý woe :( no jako eště že nemám řasenku :(
Hey NAtty , už se těším až se toho 5.7. poprvé setkáme, a doufám že to nebude naposledy.. :)
strašně moc si tě vážím, a NIKDY tě nechci ztratit :-********

3 Katty_* Katty_* | Web | 7. června 2010 v 21:30 | Reagovat

Natty, tý woe. Chápeš jako, že mám teď přecitlivělé období a ty si napíšeš takový článek?!Si normální?!Nesnáším Tě:D
Né, Nattynko, Vážně dělám co můžu abych nebrečela.. Musím souhlasit uplně se vším. První jsem též milovala Billa."Milovala" :D Až pak Toma .. Toho ale "OPRAVDOVĚ"♥ To období, kdy jsem chtěla Toma sbalit na koncertě jsem měla taky:D♥ Natty, ten článek je vážně úžasný. Nemám slov.
povstaňme a připijme si čajem :D :D :D // Teď už zase čůrám :D Ale to je normální :D

4 Kaylee N. B. Kaylee N. B. | Web | 8. června 2010 v 6:22 | Reagovat

to je nádhera. ♥ to je opravdu nádherný článek. já ani nevím co víc k tomu napsat. ♥♥
snad jen: povstaňme a připijme si čajem. :DD

5 Pétina Pétina | Web | 8. června 2010 v 10:48 | Reagovat

oh, wow, krásně napsané Natt ;) upřímně, já už si nepamatuju, kdy mě tahle manie pohltila. jen dobře vím, že jsem je zezačátku plně nesnášela. no jo, prd si poslechla, ale už soudila, takový jsem byla ve svých 12 let :D snad bude více takovejch super koncertů v ČR a my se zase slezem s naší "camping group" ;)
krásně napsané, chválím :) <3

6 ☆Miss.Lien★ ☆Miss.Lien★ | Web | 8. června 2010 v 19:21 | Reagovat

Tak proto tolik obrázků..:D . Máš můj obdiv že si to pamatuješ přesně, já si pamatuju tak akorát data koncertů, vydání DVD a tak.. ale tohle ne..:D. Akorát vím, že v září to bude 5 let co mi tihle kluci z Magdeburku změnili život ;)

7 Ell Ell | Web | 8. června 2010 v 19:57 | Reagovat

já ty spamy nesnáším...:/

8 Ell Ell | Web | 8. června 2010 v 20:02 | Reagovat

ten článek vystihuje naprosto všechno.skoro při každém řádku jsem si vybavovala i já to vše,co se díky nim v mém životě změnilo.také už mě čeká výročí,na začátku července tomu budou ale roky teprve tři.přesto je to pro měl ale dost důležité.nikdy nepochopím,jak jsem byla schopna se do něčeho takto zažrat a nepustit se toho.
jejich koncerty jsou skutečně jako droga,člověk chce pořád víc.už teď,když myslím na patnáctý březen,začíná mě svrbět kůže na celém těle...
jsem naivní,to nepopírám.jenže možná díky tomu jsem stále ještě tu a cítím se alespoň trochu šťatná.bez Nich a lidí s nimi spojenými bych nebyla schopna normálního fungování.♥

9 Ell Ell | Web | 8. června 2010 v 20:02 | Reagovat

krásný design,Natt:*♥

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama