El, klidně přijet můžeš. a klidně přijeďte i ostatní. :DD a zabijte mě! ;D
ok ok, já vím, psala jsem že ten článek napíšu v neděli jakože včera. ale v sobotu mě chytil nejspíš úpal nebo něco podobnýho a tak jsem celou neděli prospala s bolestmi hlavy a divným pocitem v žaludku. naštěstí žaludek už je lepší, ale hlava mě bolí pořád a ještě ke všemu se k tomu přidal kašel. mluvím jak škrtící se sebevrah :D. dobře, teď už k onomu slavnému, sexy hexy výletu. ze středy na čtvrtek u nás psala kamarádka a jak to tak bývá tak jsme skoro nespaly. chci říct - šly jsme spát v jednu hodinu ráno a kolem třetí hodiny jsme vstávaly. ale ani trochu se mi nechtělo spát. cestu na nádraží s mým přehnaně těžkým báglem komentovat radši nebudu, nesla jsem ho mnoha různými způsoby, například přes rameno, v rukách, na zádech, na kolečkách a mohla bych pokračovat pořád dál. :D už v olomouci mě silně začalo deptat stálé přestupování a na největší míru mě vydeptalo to, že jsem tam viděla vlak, kterým jsem jela toho osudného patnáctého třetí. ještě že jsem zůstala zvenku celkem v klidu a moc nevyváděla. ovšem s tím že jsem doma zapomněla mýho medvídka tommyho jsem se učitelce svěřit musela. no - tak trošku menší výtlem ze mě měla, ale tak co. do český skalice (nebo jak se to jmenovalo - to víte skleroza vládne světu) jsme dojeli kolem devátý (?). zabraly jsme společně s D. a K. chatku F2 (nebo F.B? já vážně nevím :D). jako první jsem na postel hodila můj polštářek s tokio hotel a zbytek mi byl u zadních partií. o několik minut později jsme vyrazili do babiččinýho údolí a na zámek. no, co říct, nebavilo mě to. ale čas od času padaly docela slušný hlášky. měla jsem si je někam zapisovat. je sice pravda že mě bolely nohy, ale tak co. večeře byla vážně úžasná až na ty sladký brambory. připadala jsem si tam jak největší nenažraný prasátko, když jsem tam ještě dojídala zbytky. :D spát jsme šly v rekordním čase, zhruba o půl jedenáctý. ale ještě předtím nám D. vyprávěla hnusný, odporný, ztrašidelný příběhy o posmrtným životě, o hřbitovech a vraždách. ještě že to nedošlo až do mých snů, asi bych měla ráno tak trošku mokrou postel. ikdyž nevím, jestli by to nebylo lepší než ten sen o chantelle který jsem měla. :D ráno jsem se vzbudila už kolem třičtvrtě na sedm a za čtvrt hodiny už nás jakože budila K. stejně jsem na ni byla naoko naštvaná. :D "vstávat!" "naser si" a tohle se opakovalo asi třikrát dokola. snídaně byla celkem normální, rohlík, sýr, salám a nakonec palačinka. ňami ňami^^ potom cesta na vlak, vlakem do adršpachu a šup do skal. no, zezačátku jsem tím byla opravdu unešená a říkala jsem jak se tam chci jednou vrátit. ale houby! potom co následovalo nejmíň 1000 schodů se mi ty skály úplně znechutily a nezachránil to ani velký vodopád s hloučkem vysokých smradlavých poláků :D. ale ta cukrová vata potom. mmm. to mi připomíná že den předtím jsme viděly jednu babku která měla vlasy opravdu jak cukrovou vatu. :D jo a taky jednu holku která mi děsně připomínala alenu z fc. :D :D dobře, zpět ke skalám. do kempu jsme dorazili nevím v kolik, ale asi kolem třetí. kluci šli na paintball a my holky na minigolf. hrála jsem já, K. a K. a bylo to opravdu velice vtipné. :D moje snaha trefit se občas do míčku byla přinejmenším..úsměvná ;) ale tak co, nehrála jsem to pět let tak to se snad omlouvá :D. potom se spustil strašnej liják, takže jsme si šly sednout k chatce. a já největší nenažraný prasátko jsem se zase opět těšila na tu výbornou večeři - kuřecí maso s hranolkama. děkuju holkám které mi darovaly maso. :D příště s váma počítám taky. nóó potom se nám s holkama stala jedna nemilá věc, kvůli pár lidem, kterým všechno projde. pchá, ať si nase*ou. ten večer mě někteří lidi strašně moc překvapili^^ bylo to fajn, jak jsme šli na to molo na rozkoši a byly tam mrtvé ryby (:D), byla strašná tma a nám vůbec nepřipadalo že jdeme po vodě. byl to zvláštní pocit, ale cítila jsem se tak strašně volná, byla jsem s něma, byly jsme tam čtyři, ale to bohatě stačilo. ♥ no a poslední den, tedy v sobotu jsme si zbalili věci a jeli do jaroměře. nebavilo mě to tam, opět. :D ale ono to bylo vážně hodně nudné tak se nedivte. vás by bavilo chodit v nějaké cihlové pevnosti z půl miliardy cihel? :D ještě ke všemu tam byly krysy. :! na nádraží jsem volala s babičkou, chytla jsem strašnej hysterák, z ničeho nic jsem začala brečet - no nejsem vadná? nesnášm ty velký návaly emocí před lidma. cesta domů byla pro mě asi nejhorší, celou dobu mi bylo docela na nic, bolela mě hlava a chtělo se mi spát. domů jsem přišla asi o půl sedmé, hodinu a čtvrt jsem byla tady a potom šla spát. nu, to je tak asi všechno, určitě jsem zas na něco zapomněla. to neřešte. :P mějte se^^ fotky mám kdyžtak na facebooku. teda ještě tam nejsou, ale už se na tom pracuje. pa.











