Březen 2010

happy birthday to you, happy birthday to you, happy birthday to georg. ♥

31. března 2010 v 19:29 | natty |  tokio hotel

twenty-three <3

raiseyourvoice.blog.cz
only 1075 days and i see him in prague. :D :D :D
good joke, i know^^
HAPPY BIRTHDAY <3

oh god. perfection.

26. března 2010 v 22:57 | natty |  tokio hotel
raiseyourvoice.blog.cz
raiseyourvoice.blog.cz
raiseyourvoice.blog.cz

i can't live withnout your eyes, withnout you.

21. března 2010 v 13:49 | natty |  diary
raiseyourvoice.blog.cz
..jak už je v naší rodině zvykem každou neděli tu musí být aspoň jedna návštěva. dneska jsou to rovnou dvě. první byla teta někdy před obědem, fajn, ta mi nevadí, ale to co následuje skoro každou neděli odpoledne se pro mě pomalu ale jistě stává noční můrou. nesnáším svoji malou sestřenku a začínám nesnáším i jejího malého bráchu. chovají se jak absolutně nevychovaní jedinci, už toho mám celkem dost. měla jsem se učit dějepis, ale vzhledem k tomu že se náš dům otřásá v základech to nejde, takže můžu pořítat zase se špatnou známkou, minule to bylo za pět, zítra to vidím stejně.
..ale myslím, že oni moji náladou nějak nepohli, je na pod bodem mrazu už šest dní, je to šest dní co jsem je viděla, sakra nemůžu to ani psát, chce se mi strašně brečet, pořád nevěřím že pan kaulitz starší ode mě byl pár metrů, nedokážu to pochopit, byl to sen, splnil se, ale ne úplně jak jsem si ještě čtrnáctého třetí myslela. jeden koncert mi nestačil, připadám si jak drogová závislačka, potřebuju další a další koncerty, jinak to nedám, ale vzhledem k mým penězům a neochotným rodičům si můžu nakreslit podium na papír a představovat si že je to realita - ano, ten papír realita je, dost krutá realita, ale někdo v ní žít musí, bohužel nejsem jako někdo kdo si může dovolit jet na pět koncertů, nemám takové rodiče a nikdy mít nebudu, jsem pro ně pouze malinká holčička bez citů, myslím, že přesně takhle to můj otec vidí, vidí že jsem na dně on po mně řve ještě víc jak kdybych za to mohla. nedokážu tu svoje pocity popsat, stejská se mi po nich strašně moc, stejská se mi i po těch lidech, se kterýma bylo to čekání před halou naprosto dokonalé, chybí mi ječení na tourbusy, pohledy na toma, billa, georga a gustava, jen pod tímto si dokážu představit dokonalost. oni jsou neskutečná závislost se kterou bych se měla naučit žít, protože vím, že se z ní jen tak nedostanu, ale neštve mě to, je to krásné, ale zároveň kruté, dívat se na dokonalého člověka na fotkách a vědět že ho nikdy nemůžete mít.
..dobře odbočila jsem trošku mimo mísu, no, ale to by z tohodle článku bylo celkem vše, nevím kdy se ozvu, prostě až budu chtít, až budu mít lepší náladu, nebo až se mi při každém vyslovení tokio hotel nebude chtít brečet, jako za dob mých začátku s nimi. vrací se to všechno, teď musím jen tiše doufat že se ze mě nestane třináctiletá fanatička. mějte se.

natty

best, best, best. no words.

16. března 2010 v 21:32 | natty |  photography
♥♥♥♥
raiseyourvoice.blog.cz

my dream is fulfilled.

16. března 2010 v 16:02 | natty |  diary
raiseyourvoice.blog.cz
..a víte že se mi vůbec ten článek nechce psát? jsem příšerně unavená, ve vlaku jsem byla tak trošku divně nakloněná, bolí mě za krkem etc. ale co už. co napsat. koncert? byl naprosto bezkonkurenční, úžasnej, kluci jsou ve skutečnosti úplně dokonalí, víc než na fotkách, hlavně tom, nemohla jsem z něho, myslela jsem že omdlím, největší zážitek. ♥
tak ale od začátku, ranní vstávání bylo horší než jsem si myslela, myslela jsem že vystřelím z postele a rozběhnu se malovat a tak, ale nakonec jsem vstávala až o dvacet minut později, nešlo to. celou cestu vlakem jsem seděla jak přilepená sekunďákem, jenom jsem chvilku volala s andrejkou a to je všechno. byla jsem příšerně moc nervozní, už jsem počítala s nějakou dvacátou řadou a rozmláceným obličejem. nejlepší bylo, jak jsme to tam s tátou dvakrát odešli a nějakou pitomou teslu nemohli najít a nakonec se podívám za sebe a tam nápis jak kráva "tesla arena" :D. to čekání bylo jedním slovem příšerné, jako ne že bych se nějak extra nudila, to vůbec, ale nemohla jsem se dočkat. pištění na zvukaře bych okomentovala tak, že jsme pěkný blázni, ale to vůbec nevadí, když jsem viděla tourbusy tak jsem myslela že mě jakože klepne pepka podruhé.
..ty zasrané němky před vchodem třicetjedna a celkově nebudu komentovat, hlavně vanessu, sraly mě maximálně, ale nebudu se znova rozčilovat. do haly nás pustili v půl osmý no nedávala jsem to, třetí řada byla naše, stejně jsem nakonec skončila asi v páté. příště jdu před georga tam to bude zaručeně lepší. :D ještě k tomu koncertu. tak ještě jednou řeknu že to bylo naprosto dokonalé, dokonalý zvuk, dokonalé podium a hlavně dokonalý TOM! ♥ vůbec nemůžu uvěřit, že jsem ho konečně viděla live a ne jen na fotkách, je prostě naprosto nejvíc sladkej, miluju ho. ♥
..víc k tomu nevím co napsat, kdo tam byl tak to prostě chápe, řeknu ještě že jsem brečela jak malé dítě, ale nedalo se to vůbec ovlivnit, chvilkama mi bylo na omdlení úplně. ale stálo to za to! ♥
nejvíc jsem ale byla šťastná když jsem vás skoro všechny viděla ♥ ♥ jo a fotky sem hodím večer :)

out of control.

14. března 2010 v 11:18 | natty |  diary
.

.začínám nad sebou ztrácet kontrolu. už za pár hodin pojedu směr praha, budu se klepat víc než teď. právě jsem si dala do nabíječky baterky do foťáku, pro jistotu radši hned šest, jsem příšerně nervozní, mám sevřený žaludek, chce se mi zvracet. ale jsem nesmírně šťastná, zítra se mi splní sen, ten sen si užiju jak nejvíc budu moct, ještě k tomu tam budu s dokonalýma lidma, bude to nejlepší. sice už s první řadou nějak nepočítám, protože nejsem jak alenka a spol. ale zkusit se má všechno. když se tam narval někdo kdo přišel ve tři odpoledne tak proč by to nešlo. a upozorňuju, že to bylo nedávno, takže nemějte kecy že teď je všechno jinak. odpoledne si musím skočit dobít kredit, vidím to tak, že celý den bud házet info na facebook pro barušku, která nakonec nejede. to je zákon schválnosti tohle, proč se to muselo posrat zrovna teď. chudinka moje.
..táta už je ze mě mírně na nervy, pořád chodím kolem jak nevím co a otravuju. nemůžu za to. pořád mi říká že šílím, ale diví se mi snad? to samé máma, ta ze mě má záchvaty smíchu, ale to mi nevadí, stejně se k ní vždycky po chvilce naštvání "naoko" přidám. musím si ještě nalakovat nehty, budu je mít světle fialové, ale bude to vypadat jako průhlůhledná, ten lak stejně nejde vidět, ale pro osobní klid si ho na ty nehty napatlám.
..to by bylo vše. článek tu můžete očekávat v úterý až se vyspím. určitě tu budou i fotky a možná splaším nějaké to video, ale v hrozné kvalitě. no, taky bych už potřebovala vyměnit foťák, ale ještě to vydržím. ;D tak se mějte, s některýma se zítra uvidim. goodbye.

natty

about me.

11. března 2010 v 18:26 | natty
začínám tím stejným článkem jako na každém svém blogu. pokud jsi narazila nebo snad narazil na tento blog, jsi tu samozřejně vítaná, nebo taky vítaný. ovšem předem tě upozorňuju, že tu nenajdeš photoshooty amerických stars, ani žádné barevné pixelky neznámého původu. chci říct, nemám ten klasický blog jako většina lidí v mém věku. blogy o kusovkách, celebritách etc. mě přestaly bavit zhruba ve dvanácti letech, řekněme v březnu dvatisícedevět. v onom měsíci byl založen teď už ukončený blog, který není nutné znát. doufám, že se tu budu cítit bezpečně, budu si sem moct napsat co chci a kdy chci.
...ale teď už ke mně. jak už jste podle přezdívky asi zjistili jmenuju se natálka, pravou podobu tohoto jména mě nikdo nedonutíte psát, přímo to nesnáším, ale jak říká můj dobrý kamarád, není důležité že se jméno nelíbí nám, ale to, že se líbí ostatním. narodila jsem se devátého října před více než deseti lety. za necelého půl roku oslavím své čtrnácté narozeniny. pro ty které by to zajímalo, jsem jako každá jiná holka, možná trošku odlišná svým chováním, někdy se chovám jako dospělá, ale většinu času spíš jako dítě. snažím se vycházet dobře s lidmi, být milá, ale u některých to bohužel nejde. mám ráda nakupování, svoje kamarády a kamarády, hudbu, válení v posteli, noční procházky, koncerty, svoje netový zlatíčka, facebook, ale nade vše miluju svoji rodinu. nemám ráda pomlouvání, ponížování, drbny, techno, špenát, koprovku, myši, ale sama mám doma křečka který jak myš vypadá, hady, pomalou jízdu v autě a nevěru.
...sedmého června to budou čtyři roky od toho, co jsem začala poslouchat tu nejúžasnější kapelu na světě - tokio hotel. jsou celý můj život, ale i přesto už nejsem ta fanatická fanynka, která by věřila, že za ní tom nebo kdokoli jiný z nich přijde a požádá ji o ruku. našly by se takové případy. do toho co poslouchám si nenechám kecat, takže mi thačka ani nezkoušejte jakýmkoli způsobem rozmlouvat. dále poslouchám například nightwish, within temptation, evanescence, rihannu, pussycat dolls, lafee, avril lavigne, michaela jacksona, billy talent nebo simple plan. samozřejmě je toho o hodně víc, ale pokud bych to měla psát všechno tak jsem tu asi do večera.
...myslím, že by to bylo asi všechno co jsem chtěla napsat, tak teď budu jenom doufat, že se vám tu bude líbit^^

natty.